Na internetu se kromě běžných uživatelů hledajících zábavu můžeme setkat i s podvodníky, kteří mají za cíl obrat nás o peníze. Používají k tomu celou řadu triků. Jaké to jsou? A jak se jim bránit?
Stejně tak, jako dbáme na bezpečí v běžném životě, bychom si měli osvojit i základy bezpečného pohybu na internetu. Na internetové síti se totiž kromě běžných uživatelů můžeme setkat i s podvodníky, kteří chtějí zneužít naší neopatrnosti nebo laskavosti a obrat nás o naše finance. Používají k tomu celou řadu triků. Jaké to jsou? A jak se jim bránit?
Mezi nejčastější fígle internetových podvodníků, které cílí na naši peněženku, patří malware a phishing.
Phishing
Velmi oblíbenou technikou podvodníků je phishing, jehož cílem je z oběti vylákat citlivé údaje a následně je zneužít. Mezi citlivé údaje patří například číslo bankovního konta, přihlašovací údaje do internetového bankovnictví nebo číslo občanského průkazu. Jak ale citlivé údaje získají? Častým nástrojem podvodníků je falešný e-mail, který nás má zastrašit a dostat pod tlak. Pod tlakem zapomeneme racionálně přemýšlet a můžeme citlivé údaje poskytnout dobrovolně.
Příkladem je falešný e-mail od naší banky, ve kterém jsme kvůli narušení bezpečnosti vyzváni k zadání údajů o naší platební kartě (číslo karty, dobu platnosti, CCV kód) do odkazu v e-mailu. Pokud tak neučiníme do časového limitu, bude naše karta podle e-mailu zablokována. Představa výpravy do banky za znovuobnovením naší platební karty může být pro někoho z nás dostatečnou motivací pro poskytnutí údajů. Následky nás mohou přijít velmi draho, jelikož poskytnutím citlivých údajů dáváme podvodníkům přístup k našim penězům.
Malware
Jedním z dalších triků je nahrání škodlivého kódu do počítače, tzv. malware. S malwarem se můžeme setkat ve falešných e-mailech, které obsahují přílohu (nejčastěji s koncovkou .zip). Podvodné e-maily vypadají velmi reálně a cílí na naši zvědavost nebo strach. Může se jednat o informace o nedoručeném balíku nebo informace s výzvou k uhrazení dluhu. Pokud si přílohu stáhneme, můžeme si do počítače vpustit nebezpečný program, který počítač zaviruje. Virus stahuje z počítače naše data, která následně využije.
Jako v případě phishingu i tato technika nás může připravit o peníze uložené na našem účtu. Malware se do našeho počítače může dostat i z běžné webové stránky, kterou útočníci předtím napadli. Je tak velmi důležité hlídat, jaké stránky navštěvujeme.
Jak se útokům bránit?
Nejdůležitější je obezřetnost.
- Nikdy nestahujeme přílohy od uživatelů, které neznáme.
- Vždy kontrolujeme odesílatele e-mailu. Například bankéři nám nebudou s největší pravděpodobností psát e-mail z domény @gmail.com nebo @seznam.cz.
- Než klikneme na jakýkoliv odkaz v e-mailu, zkontrolujeme, zda se jedná o správný odkaz poskytovatele služeb. Někdy nás totiž může odkaz přesměrovat na „zfalšovanou“ webovou stránku.
- Nikdy nezadáváme platební pokyny nebo údaje do bankovnictví do odkazu v e-mailu. Pokud se musíme přihlásit do internetového bankovnictví, vždy si internetové bankovnictví otevřeme v novém okně. Nikdy k tomu nepoužíváme odkazy v e-mailu.
Falešné profily a e-maily
Dalším hojně rozšířeným fíglem jsou i falešné profily na seznamkách, které mají za cíl z oběti vylákat peníze. Tito útočníci si vyberou oběť a pod záminkou seznámení s ní navážou kontakt. Postupně si budují důvěru, sdílí osobní informace a zasílají fotografie. Po několika týdnech až měsících napíšou oběti srdceryvný příběh, ve kterém potřebují peníze, aby mohli překonat složitou životní situaci. Už legendárním trikem je „americký voják“.
Podvod „americký voják“
Jak tento trik funguje? Na sociálních sítích nebo seznamkách kontaktuje profil vydávající se za amerického vojáka svou oběť. Vystupuje mile a cílí na zvědavost a osamělost oběti. S obětí udržuje kontakt několik týdnů až měsíců. Sdílí střípky ze svého života, zasílá fotografie a zajímá se o život oběti. Ta mu postupně uvěří. Po několika týdnech požádá podvodník oběť o zaslání finančních prostředků, jelikož se nachází v těžké životní situaci. Příběh se liší podle oběti, vždy ale cílí na city. Po zaplacení přeruší podvodník s obětí veškerou konverzaci.
I přes neustálou snahu policie o upozornění občanů se pořád objevují nové případy, kdy oběti útočníkovi naletí. Na konci roku 2022 sdílela policie příběh ženy, která podvodníkovi během dvou let zaslala tři miliony korun.[3]
Na internetu je celá řada lidí, kterým nejde jen o peníze. Určitá skupina útočníků cílí na ty nejzranitelnější, a to jsou děti. Cílem je děti zmanipulovat a následně sexuálně zneužít. Tato technika se označuje jako kybergrooming.
Kybergrooming
Kybergrooming je velice nebezpečný. Útočník si nejčastěji přes sociální sítě vyhlédne svou oběť a pod nevinnou záminkou s ní naváže kontakt. Často má na sociálních sítích falešný účet, který je ušitý na míru jeho oběti. Pokud je jeho plánovanou obětí 12letá dívka, vydává se útočník za 14letého chlapce a předstírá o dívku zájem.[1]
Kybergroomři jsou většinou velmi trpěliví a dokážou s obětí komunikovat i několik měsíců. Postupně si získávají důvěru, zajímají se o osobní informace a oběti dávají pocit výjimečnosti. Po čase navrhnou osobní schůzku, kde zpravidla chtějí dítě zneužít. Během kybergroomingu se mohou objevit i další trestné činy, jako je nebezpečné vydírání, sexuální nátlak nebo navazování nedovolených kontaktů s dítětem.[2]
Obětí kybergroomingu se může stát kdokoliv, nejzranitelnější jsou však dívky a chlapci ve věku 11–17 let. Útočníci si vybírají zranitelné skupiny, jako jsou děti s nedostatkem sebedůvěry, děti s emocionálními problémy, děti v nouzi, děti naivní a přehnaně důvěřivé. Velmi častými oběťmi jsou mladiství, kteří na různých seznamkách a webech hledají informace o sexu.[2] Tuto problematiku vynesl na světlo Vít Klusák ve svém dokumentu V síti. Snímek je jen pro silné povahy.
Jak kybergroomingu zabránit?
Některé děti nemají zábrany a s cizí osobou si schůzku klidně přes internet domluví. Je velice důležité s dětmi komunikovat o činnostech, které na internetu dělají, a poučit je o nebezpečnosti internetu. Pokud zjistíme, že opravdu k nějakému nevhodnému kontaktu došlo (byť se jedná třeba jen o zprávy), kontaktujeme Policii České republiky.
Shrnutí
Internet je místo plné informací, zajímavostí a zábavy. Skrývá se tam však také spousta nebezpečí. Je tak potřeba dávat pozor, co na internetu děláme a komu důvěřujeme. Nikdy nesdělujeme své citlivé údaje. Je také dobré o nebezpečí internetu mluvit i s dětmi, které jsou daleko důvěřivější než dospělí.