Operace kolena, ať už jde o artroskopii, plastiku zkříženého vazu nebo totální náhradu kloubu (endoprotézu), sice vyřeší anatomický problém, ale sílu, ohebnost a jistotu při chůzi získáte zpět jen poctivou rehabilitací a cvičením.

Protože kloubní chrupavka nemá vlastní cévní zásobení, je odkázána na živiny ze synoviální tekutiny (kloubního mazu). Samotný pohyb funguje jako pumpa, která tvorbu tohoto mazu stimuluje, neustále ho promíchává a vtlačuje do chrupavky. Proto je pravidelné cvičení během rehabilitace jedinou cestou, jak kloub po operaci skutečně vyživit a uzdravit.

Rizika pooperačního období a význam fyzioterapie

Svaly v okolí operovaného kolena během rekonvalescence ochabují a ztrácejí sílu, což snižuje jeho oporu a obvykle vede k nejistotě při stání a chůzi. Současně se v kloubu tvoří jizevnatá tkáň, která bez pohybu omezuje ohýbání a narovnávání kolena. Mnozí pacienti si navíc nevědomky osvojí kompenzační pohybové vzorce, při kterých přenášejí váhu na zdravou nohu, aby si ulevili od bolesti, čímž však přetěžují kyčle a záda.

Řízené cvičení pod dohledem fyzioterapeuta se proto zaměřuje na více oblastí. Pomáhá obnovit svalovou sílu, zachovat pohyblivost kloubu, zlepšit stereotyp chůze a trénovat rovnováhu, která bývá po zákroku dočasně zhoršená. Postupně vás tak vede zpět k přirozenému pohybu.

Jak probíhá rekonvalescence po operaci

První dny po operaci – rehabilitace obvykle začíná už v den operace nebo následující ráno. Zpočátku se zaměřuje zejména na zmírnění bolesti a otoku (přikládání ledu na 15 až 20 minut několikrát denně a udržování nohy zvednuté nad úrovní srdce), jemný pohyb a jednoduchá cvičení na udržení pohyblivosti kolena. Míra zatížení operované nohy závisí na typu zákroku. Přesný režim vždy určuje operatér.

Druhý až šestý týden – v této fázi obvykle nastupuje fyzioterapie. Cvičení na rozsah pohybu se zintenzivňují a přidávají se posilovací prvky, jako jsou zvedání natažené nohy nebo cvičení na stacionárním kole, jakmile to ohybnost kolena dovolí. Terapeut zároveň manuálními technikami pomáhá uvolňovat měkké tkáně kolem kloubu. Cílem je dosáhnout ohybu potřebného pro běžné činnosti (sezení na židli, chůze po schodech).

Šestý až dvanáctý týden – jak se koleno postupně hojí, důraz se přesouvá na funkční sílu. Přibývají cviky jako dřepy, výstupy na nízký schůdek a cvičení s odporovou gumou, které cílí na stehenní sval, hamstringy i svaly kyčle. Doplňkem bývá často cvičení ve vodě, kde vztlak odlehčuje kloub, takže posilování probíhá bez nárazového zatížení.

Ortopedické pomůcky a jejich úloha

Téměř celou rekonvalescenci doprovázejí ortopedické pomůcky, které se mění spolu s jednotlivými fázemi. V prvních dnech vám berle nebo chodítko usnadní bezpečné vstávání a odlehčí nohu, dokud se na ni nedokážete plně opřít. Ke zmírnění otoku a stabilizaci kloubu dobře fungují kompresní obvazy, případně krátkodobé nošení ortézy, kterou s ohledem na zákrok doporučí lékař. Postupně, jak bude noha získávat stabilitu, budete pomůcky vyřazovat ze svého denního režimu, až se vrátíte k chůzi bez opory.

Jak vybrat správnou kolenní ortézu

Výběr správné kolenní ortézy se mění spolu s tím, jak se koleno hojí, jinými slovy závisí na fázi léčby a typu zákroku. Po operaci vazů obvykle nastupují ortézy s nastavitelným úhlem ohybu (kloubové ortézy), které koleno chrání a dávkují mu rozsah pohybu. Když bude nejhorší za vámi, otok i stabilitu snadno zvládnete s elastickým návlekem a při návratu ke sportu vás zase podrží funkční ortéza s boční zpevněnou oporou.

Důležitý je také prodyšný materiál a správná velikost, ale rozhodující slovo má vždy ošetřující lékař nebo fyzioterapeut.

Hojení kolena a návrat k aktivnímu životu vyžadují svůj čas. Jděte na to postupně a hlavně pravidelně. Raději cvičte méně a každý den, než abyste nohu jednou týdně přetížili. Zapisujte si dosažený ohyb kolena a radujte se i z malých pokroků.