Velká část žen (výzkumy uvádějí 60 - 90 %) v prvních dnech menstruace trpí. Zdravotní obtíže je dokážou vyřadit z běžného fungování, a tak jsou nuceny si vzít v práci volno, někde tzv. volno menstruační. Co na to Česko?
(Ne)bolestivá menstruace
Asi málokteré z nás jsou první dny menstruace příjemné. Některé ženy jsou ale projevy menstruace natolik ovlivněné, že se - lidsky řečeno - po čtyřech dostanou sotva do koupelny pro lék na bolest a zpět do postele, aby první dva až tři dny přečkaly.
Jako bolestivou menstruaci lze označit stav, při kterém má žena křeče v břiše, podbřišku nebo v zádech, trpí na migrénu, nevolnost, střevní obtíže i horečku. Tyto projevy v opravdu silné míře by se neměly nechat bez povšimnutí a měly by se konzultovat s gynekologem, i kdyby to mělo být jen jednou za rok při preventivní prohlídce. Často bývají ukazatelem na nějaké jiné onemocnění, např. endometriózu (prorůstání děložní sliznice i mimo vnitřní stěny dělohy, např. do vejcovodů), dysmenoreu (diagnostikovaná bolestivá menstruace), myomy (výrůstky uvnitř nebo vně dělohy) či na jiná chronická onemocnění.
Menstruační volno vs. sick days
V České republice je téma menstruace v pracovním prostředí stále ještě velké tabu, přitom tento opakující se stav dokáže významně ovlivnit pracovní výkon ženy v zaměstnání.
Ženy s bolestivou menstruací mají v Česku (a téměř celé Evropě) v podstatě tři možnosti. V nejlepším případě mají shovívavé vedení (pokud nejsou samy na vedoucí pozici), se kterým je dobrá domluva a mohou zůstat alespoň na home office (pokud to typ povolání umožňuje). Některé firmy nabízejí jako benefit tzv. sick days, dny volna čerpané z důvodu nemoci (kterou zaměstnanci běžně nemusejí dokazovat lékařskou zprávou). Těch je ale jen pár, většinou pět až sedm. Třetí možností je vzít si klasické volno (dovolenou, neplacené volno apod.).
Ve světě jsou v mnoha zemích - slovy majora Šebka - zase o krok před námi. V Japonsku, na Tchaj-wanu, ale i v zemích jako je Jižní Korea či Indonésie mají ženy tzv. menstruační prázdniny. V Evropě se zákon o třídenním menstruačním volnu projednával v létě r. 2022 např. ve Španělsku nebo v Itálii.
Zvýhodnění či diskriminace
Debaty o menstruačním volnu se rozvířily i v České republice a téměř hned proti sobě postavily dva tábory. Jedna strana si stěžuje, že by měly ženy více placeného volna a druhé straně vadí, že bude diskriminována za to, že skrze více volných dní se nevyplatí zaměstnavatelům jako pracovní síla a upřednostní tak muže. Žena si tak ze strachu ze ztráty zaměstnání raději vezme silné léky na bolest a vstane do práce i přes to, že nepodá takový výkon, jaký podá mimo „své dny“.
V českém prostředí je bohužel stále zvykem bagatelizovat bolesti související s menstruací. Co hůř, tyto bolesti podceňují i někteří lékaři a lékařky, a ženy jsou tak vystaveny riziku určení špatné diagnózy a následné léčby nebo přímo neurčení diagnózy a zanedbání závažného problému (neboť silné bolesti při menstruaci mohou ukázat i na jiný problém, než jen pravidelné měsíční krvácení).
Přípravky na menstruační bolesti
Už dost bolestí hlavy, břicha a podbřišku.Co na to zákonodárci
V Česku se k zavedení menstruačního volna staví politická reprezentace - a to především ženská část - dost odmítavě. Bojí se znevýhodnění žen na trhu práce, v podstatě diskriminace mužů, kteří by měli méně volna apod.
Jsou povolání, kde by bylo menstruační volno problém. Učitelské kolektivy, zdravotní sestry v nemocnici apod. Proto se nabízí řešení v podobě vyššího počtu sick days, za což by se přimlouvali jak muži, tak i ženy z řad zákonodárců.
Co si o tom myslí ženy z lidu?
Na sociálních sítích se samozřejmě strhly horlivé diskuze. Většina žen by pochopitelně menstruační volno uvítala. Některé ženy ale byly proti jeho zavedení.
Menstruace dle nich není nemoc - „vydržely to všechny, tak to vydržíme taky“, nebo si jen neumí představit, jak moc bolestivá záležitost to může být (např. ženy se zavedeným nitroděložním tělískem, které buď nemenstruují vůbec a nebo jen velmi slabě a velmi krátce).
