Ne každý výdělek zvýší budoucí důchod. Některé příjmy se nezapočítávají vůbec

Prémie, přesčasy nebo třináctý plat mohou budoucí důchod zvýšit. Zákonné odstupné na něj ale stejný vliv nemá. Rozhodující není jen to, kolik peněz zaměstnanec dostane, ale také to, zda se z nich odvádí sociální pojištění. A rozdíl může být i mezi dvěma podobně vysokými částkami.

Co se (ne)započítává do vyměřovacího základu

Když zaměstnanec dostane mimořádnou odměnu, může se mu zdát, že vyšší příjem automaticky znamená také vyšší budoucí důchod. Tak jednoduché to ale není. Při výpočtu starobní penze se totiž nepřihlíží ke všem příjmům, které člověk během života získal. Podstatné je, zda se daný příjem zahrnuje do vyměřovacího základu pro sociální pojištění.^[1]

Do něj při běžném pracovním poměru zpravidla vstupuje základní mzda nebo plat, osobní ohodnocení, výkonnostní prémie i mimořádné odměny. Stejně tak se započítávají příplatky za práci přesčas, v noci, o víkendech nebo ve svátcích, pokud z těchto příjmů vzniká povinnost odvést sociální pojištění.

Obdobně funguje třináctý plat. Nejde o zvláštní druh příjmu, který by měl pro důchod vlastní pravidla. Obvykle se jedná o mimořádnou odměnu nebo další mzdu, ze které se standardně odvádí sociální pojištění. Taková částka se proto může promítnout do údajů, z nichž se budoucí penze vypočítává.

Jinak je tomu u zákonného odstupného. Zaměstnanec při odchodu z firmy může dostat i několikanásobek svého průměrného výdělku, tato částka se však do vyměřovacího základu pro sociální pojištění nezahrnuje. Samotné zákonné odstupné tak budoucí důchod nezvýší. Zákon obdobně vyjímá také některá další plnění, například odchodné, odbytné nebo náhradu škody.

Tabulka ukazuje, které příjmy se započítávají do výpočtu důchodu a u kterých záleží na odvádění sociálního pojištění.
Druh příjmu	Započítání pro důchod
Základní mzda nebo plat	Ano, pokud jde o příjem podléhající sociálnímu pojištění
Osobní ohodnocení a výkonnostní prémie	Ano, pokud podléhají sociálnímu pojištění
Příplatky za přesčasy, noční, víkendovou či sváteční práci	Ano, pokud podléhají sociálnímu pojištění
Třináctý plat nebo mimořádná odměna	Ano, pokud podléhají sociálnímu pojištění
Zákonné odstupné	Ne
Odměna z DPP nebo DPČ	Jen pokud z ní bylo odvedeno sociální pojištění
Příjem z nájmu nebo kapitálového majetku	Ne

Rozhoduje 40 let příjmů, nikoli jen poslední výplata

Výši starobního důchodu neurčuje jediná výplatní páska ani pouze mzda, kterou člověk pobíral těsně před odchodem do penze. U důchodů přiznávaných v roce 2026 se při výpočtu osobního vyměřovacího základu hodnotí příjmy za období od roku 1986 do konce roku 2025. Jde tedy o čtyřicet let. Starší výdělky se přepočítávají pomocí koeficientů, které zohledňují vývoj mezd.^[2]

Jednorázová vysoká prémie se proto posuzuje v kontextu příjmů za celé rozhodné období a její dopad na výslednou penzi nemusí být velký. Osobní vyměřovací základ se navíc při výpočtu důchodu redukuje. V roce 2026 se z jeho části do 21 546 Kč započítává 99 %, z části mezi 21 546 a 195 868 Kč pak 26 %. K částce nad druhou hranicí se při tomto kroku už nepřihlíží.

Důchod se skládá ze dvou částí. Základní výměra je pevně stanovená a v roce 2026 činí 4 900 Kč měsíčně. Procentní výměra se stanovuje individuálně podle výpočtového základu a získané doby důchodového pojištění. Vedle výše evidovaných příjmů je proto důležité také to, kolik let důchodového pojištění člověk získal.

Brigády, druhá práce a příjmy z nájmu: pozor na rozdíly

U přivýdělků záleží především na tom, zda z odměny bylo odvedeno sociální pojištění. U dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti se limity v průběhu let měnily. Pro rok 2026 se z dohody o provedení práce sociální pojištění neplatí, pokud hrubá měsíční odměna činí nejvýše 11 999 Kč. U dohody o pracovní činnosti je hranicí 4 499 Kč měsíčně. Pokud odměna nepřekročí příslušný limit a sociální pojištění se z ní neodvádí, do výpočtu budoucího důchodu se nezahrne.^[3]

Naopak člověku, který pracoval současně pro dva zaměstnavatele, se mohou započítat příjmy z obou zaměstnání. Podmínkou je, aby z nich bylo zaplaceno sociální pojištění. Druhá práce tedy nemusí být pro budoucí penzi bez významu ani tehdy, když je její výdělek nižší než mzda z hlavního zaměstnání.

Odlišně se posuzují například příjmy z nájmu a kapitálového majetku. Člověk z nich může odvádět daň z příjmů, a přesto se tyto peníze do výpočtu starobního důchodu nezahrnou. Daň z příjmů a sociální pojištění totiž nejsou totéž. Samotná skutečnost, že je příjem zdaněný, ještě neznamená, že se započítá pro důchod.

Mezera v příjmech může hrát roli, nemoc ale nemusí důchod snížit

Při výpočtu penze je důležité také to, zda člověku v evidenci nechybějí některé doby pojištění. Období bez rozhodných příjmů může ovlivnit nejen celkovou dobu pojištění, ale také průměr příjmů, z něhož se důchod počítá. Záleží přitom na tom, zda se dané období hodnotí jako takzvaná vyloučená doba.

Vyloučené doby se při výpočtu osobního vyměřovacího základu zohledňují zvláštním způsobem. Období, které splňuje podmínky pro toto zařazení, se z výpočtu průměrných příjmů vyloučí, takže samo o sobě tento průměr nesnižuje.

Zaměstnanci mohou průběžně kontrolovat, jaké údaje stát pro jejich důchod eviduje. Zaměstnavatel zapisuje roční příjmy do evidenčních listů důchodového pojištění a zaměstnanec má dostat jejich kopii. Údaje lze ověřovat také prostřednictvím ePortálu České správy sociálního zabezpečení. Pokud člověk zjistí chybějící nebo nesprávně evidované období, je vhodné řešit je včas se zaměstnavatelem nebo příslušnou správou sociálního zabezpečení.