Následné kontrolní hlášení: Jak opravit chyby a vyhnout se zbytečným sankcím

Chyba v kontrolním hlášení nemusí automaticky znamenat pokutu, ale vyžaduje rychlou reakci. Jaký je rozdíl mezi opravným a následným kontrolním hlášením, kdy je nutné podat dodatečné přiznání k DPH a jak se vyhnout sankcím až v řádu desítek tisíc korun?

Kontrolní hlášení k DPH patří mezi standardní povinnosti plátců daně, přesto však patří i mezi oblasti, kde se v praxi objevuje značné množství chyb. Finanční správa prostřednictvím kontrolního hlášení porovnává údaje mezi dodavateli a odběrateli a vyhledává případné nesoulady. Stačí přitom chyba v DIČ, evidenčním čísle daňového dokladu nebo datu uskutečnění zdanitelného plnění, a podnikatel může obdržet výzvu k doplnění nebo potvrzení údajů.^[1]Tyto základní údaje o obchodních partnerech lze přitom snadno zkontrolovat v oficiálních databázích – pomůže vám s tím přehled podnikatelských rejstříků, kde si rychle ověříte IČO i registraci k DPH.

Pokud plátce zjistí, že v již podaném kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, musí postupovat podle toho, kdy chybu odhalil. Zákon totiž rozlišuje opravné a následné kontrolní hlášení.

Opravné, nebo následné hlášení?

Jestliže plátce objeví chybu ještě před uplynutím řádné lhůty pro podání kontrolního hlášení, podává opravné kontrolní hlášení. V takovém případě zašle kompletně nové hlášení, a k předchozímu podání se již nepřihlíží. Pokud zjištěná chyba zároveň vede ke zvýšení nebo snížení odvodu DPH, je nutné podat také jeho opravné přiznání.

Tato administrativa se týká plátců DPH, kteří uplatňují reálné výdaje. Pokud teprve zvažujete, jakým způsobem budete daně uplatňovat, podívejte se, kdy jsou výhodnější paušální výdaje OSVČ a kdy je lepší jít jinou cestou.

Odlišná situace nastává ve chvíli, kdy je chyba odhalena až po uplynutí zákonné lhůty pro podání. Tehdy je nutné podat následné kontrolní hlášení. Musí být podáno do 5 kalendářních dnů ode dne, kdy plátce nesprávnost zjistil. Důležité je, že ani v tomto případě nestačí zaslat pouze opravené údaje. Následné kontrolní hlášení musí být vždy kompletní a také obsahovat všechny údaje za příslušné období.

Pokud chyba ovlivňuje výši daňové povinnosti, podává se vedle následného kontrolního hlášení také dodatečné přiznání k DPH. Na rozdíl od kontrolního hlášení se v dodatečném přiznání uvádějí pouze rozdíly oproti původně podanému přiznání.

Jak následné kontrolní hlášení podat

Opravné i následné kontrolní hlášení se podává elektronicky prostřednictvím formuláře kontrolního hlášení. Při jeho vyplňování plátce pouze zvolí odpovídající typ podání, tedy zda jde o hlášení řádné, opravné nebo následné.

V některých případech na chybu nepřijde samotný podnikatel, ale správce daně. Finanční úřad může plátce vyzvat například tehdy, pokud kontrolní hlášení nebylo podáno vůbec nebo pokud vzniknou pochybnosti o správnosti či úplnosti vykázaných údajů.

Výzva je doručována elektronicky do datové schránky. Po jejím doručení má plátce na reakci 17 kalendářních dnů. Ve stanovené lhůtě musí podat následné kontrolní hlášení, nebo využít některou z možností rychlé reakce prostřednictvím formuláře.^[2]

Tato povinnost se může týkat i těch, pro které je podnikání pouze doplňkovým příjmem k zaměstnání. Pokud podnikáte vedle hlavního pracovního poměru, prostudujte si pravidla pro vedlejší OSVČ, abyste věděli, kolik na sociálním a zdravotním pojištění zaplatíte.

Rychlá odpověď na výzvu finančního úřadu

Finanční správa umožňuje v některých situacích reagovat prostřednictvím funkce „Rychlá odpověď na výzvu“.

Tento postup lze využít například tehdy, pokud plátci za dané období nevznikla povinnost kontrolní hlášení podat. Ve formuláři zvolí možnost „Nemám povinnost podat KH“, doplní číslo jednací výzvy a identifikační údaje.

Stejný mechanismus lze použít i v případě, kdy je plátce vyzván k podání následného kontrolního hlášení z důvodu pochybností o správnosti údajů, avšak je přesvědčen, že podané hlášení je správné. V takovém případě zvolí možnost „Potvrzuji správnost naposledy podaného KH“ a opět doplní číslo jednací doručené výzvy.

Nejčastější opravy v kontrolním hlášení

Mezi časté situace patří opravy základu daně a výše DPH podle § 42 zákona o DPH. Taková oprava představuje samostatné zdanitelné plnění a vykazuje se v období, kdy odběratel obdržel opravný daňový doklad.

Pokud je oprava vyšší než 10 000 Kč včetně DPH, uvádí se samostatně v oddílu A.4 na straně dodavatele, nebo v oddílu B.2 na straně odběratele. Opravy pod 10 000 Kč včetně DPH se vykazují souhrnně v oddílech A.5 nebo B.3. Rozdíly se zapisují se záporným znaménkem.

Dalším případem bývá změna v osobě odběratele. Pokud je daňový doklad vystaven nesprávnému odběrateli a následně je vystaven nový doklad správnému subjektu, podává se následné kontrolní hlášení, ve kterém se chybný řádek nahradí správnými údaji. Dodatečné přiznání k DPH se v tomto případě nepodává.

Kromě faktur a běžných daňových dokladů se v daňové praxi setkáte i s dalšími důležitými dokumenty. Pokud kombinujete podnikání se závislou činností, bude pro vaše roční zúčtování klíčové potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele.

Poměrně časté jsou také chyby v sazbě DPH. Pokud byl daňový doklad vystaven s nesprávnou sazbou, je nutné do pěti pracovních dnů podat následné kontrolní hlášení se správnými údaji, a zároveň podat dodatečné přiznání k DPH. Musí být podáno nejpozději do konce následujícího měsíce.

Specifickou situací je nesprávné použití režimu přenesení daňové povinnosti, tedy reverse charge. Pokud dodavatel omylem odvede daň u plnění, které mělo být vykázáno v režimu přenesení daňové povinnosti, musí podat dodatečné přiznání k DPH za zdaňovací období, ve kterém byla nesprávně uplatněna DPH, a současně podat následné kontrolní hlášení obsahující správné údaje.

Sankce mohou dosáhnout desítek tisíc korun

Kontrolní hlášení je spojeno s poměrně přísným sankčním režimem. Pokuty vznikají přímo ze zákona, a jejich výše závisí na závažnosti porušení povinností.

Pokud je kontrolní hlášení podáno opožděně bez výzvy správce daně, činí pokuta 1 000 Kč. Podání až v náhradní lhůtě po výzvě může znamenat sankci 10 000 Kč. Jestliže plátce řádně nereaguje na výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů, může mu být uložena pokuta 30 000 Kč. Pokuta ve výši 50 000 Kč hrozí tehdy, pokud kontrolní hlášení není podáno ani po výzvě správce daně.

Pokuty je nutné uhradit do 15 dnů od právní moci rozhodnutí. Současně platí, že sankci lze uložit nejpozději do tří let ode dne porušení povinnosti.

Jak se problémům vyhnout

Z pohledu praxe nebývá největším problémem samotná legislativa, ale kvalita účetních dat a organizace práce. Nejčastější chyby vznikají kvůli nesprávně zadaným DIČ, chybnému číslování dokladů, opožděnému zaúčtování opravných daňových dokladů, nebo nesprávnému zařazení transakcí do jednotlivých částí formuláře.

Důležitou roli proto hraje pravidelná kontrola účetních údajů, včasné zpracování dokladů a průběžné sledování datové schránky. Čím kvalitněji jsou nastaveny interní procesy a odpovědnosti ve firmě, tím menší je riziko výzev ze strany finančního úřadu, následných oprav i případných pokut.