Není to poprvé, kdy svět ohromil Webbův teleskop svými snímky vesmírných těles a prostor. Ke konci září tohoto roku teleskop přinesl po více než třiceti letech nové fotografie prstence planety Neptun.

Tři dekády od poslední fotografie

Poprvé od r. 1989 svět spatřil nové snímky planety Neptun. Tehdy se o dokumentaci postarala sonda Voyager 2, která vlivem tehdejšího technologického pokroku přinesla obrazy slabších a zaprášených prstenců.

Webbův teleskop dokázal díky své technické vybavenosti (technologie infračerveného záření) zachytit nejen ledového obra v celé své kráse, ale především jeho prstence a sedm ze čtrnácti měsíců Neptuna (Galatea, Naiad, Thalassa, Despina, Proteus, Larissa a Triton). Zejména Triton bude společně s Neptunem jakožto velký měsíc s neobvyklou oběžnou dráhou v příštích letech předmětem dalšího "Webbova" zkoumání.

Planeta Neptun

NASA je planetou Neptun fascinována již od roku jejího objevu, tj. 1846. Díky chemickému složení nitra planety je Neptun ledovým obrem. Nachází se na samotném okraji sluneční soustavy, ve 30x delší vzdálenosti od Slunce oproti Zemi, a proto je tam doba pravého poledne podobná soumraku na naší planetě. Oběh kolem Slunce trvá Neptunu téměř 165 let.

Webbův teleskop

Webbův teleskop (vesmírny dalekohled Jamese Webba) je společným projektem trojice kosmických gigantů, konkrétně Národního úřadu pro letectví a vesmír - NASA, Evropské kosmické agentury (ESA) a Kanadské vesmírné agentury (CSA). Skoro před rokem byl vyslán do vesmíru raketou Ariane 5 z Francouzské Guyany.

Porovnání viditelnosti Neptunu (Autor: idnes)
Porovnání viditelnosti Neptunu (Autor: idnes)