Nově schválený, energeticky úsporný tarif má českým domácnostem pomoct s drahými energiemi. Sněmovna jej odsouhlasila zrychleně v legislativní nouzi. Poslanci původní návrh, který se vztahoval na elektřinu a plyn, rozšířili ještě o teplo. Ministerstvo průmyslu a obchodu následně vypracovalo modelové příklady, které ukazují, na jak vysoké příspěvky by mohli lidé dosáhnout.
Domácnosti, které topí elektřinou a na plynu vaří a ohřívají jím vodu dostanou od státu nejvíce. Příspěvek na elektřinu a plyn lidé dostanou automaticky. Půjde o státní dotaci ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o danou částku posléze sníží zákazníkům účet nebo zálohy. Budou to ale muset zřetelně uvést ve vyúčtování.
Naopak o příspěvek na teplo budou muset družstva a společenství vlastníků požádat. Bude se to týkat tepla z centrálního zásobování či tepla z domovních kotelen.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela uvedl, že se nejedná o procentuální pomoc, nýbrž příspěvek s fixní výší. Horní hranici příspěvku státu u elektřiny a plynu zvýšila sněmovna stejně jako v případě tepla na třicet tisíc korun, zatímco vláda navrhovala původně dvacet tisíc. Na úsporný tarif by mohla vláda vyčlenit přes třicet miliard korun.
Opozice měla námitky, přesto souhlasila
Opozice vyčítala vládě, že přišla s návrhem pozdě. Je podle ní také nedostatečný, na což upozornila předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. „Ta pomoc je pomalá, je nedostatečná, ale my to podpoříme,“ uvedla ještě před hlasováním.
Bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) řekl, že původní návrh zákona se zcela změnil, a to kvůli pozměňovacím návrhům, kterých podle něj přicházely denně desítky. To údajně vedlo až k přerušení jednání hospodářského výboru, aby se poslanci stihli s návrhy seznámit.
Předseda SPD Tomio Okamura je názoru, že úsporný tarif jim s vysokými účty za energie nepomůže. Podle něj návrh neodstraní skutečné příčiny zdražování energií. SPD také nakonec hlasovala pro tarif. „Jakoukoliv pomoc, která by směřovala k občanům, podporujeme,“ dodal Okamura.
Pro zákon hlasovalo všech 115 přítomných poslanců. Zákon podpořila i opozice, přesto že měla výhrady. Schválenou novelu energetického zákona ještě musí projednat Senát a podepsat prezident.
Návrh prošel nemalými úpravami
Začlenění domácností s vlastními kotelnami nebo centrálním vytápěním z tepláren je součástí pozměňovacích návrhů a původně v programu podpory nebyly zahrnuty. O příspěvek na energie u domovních kotelen mohou požádat společenství vlastníků jednotek, bytová družstva nebo podobní vlastníci kotelen. U centrálních zdrojů tepla by měl systém fungovat podobně.
Podpora se nebude vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. „Vláda díky tomuto nástroji získá možnost naprosto flexibilně rozhodnout, jak domácnostem s energiemi pomůže a na základě svého nařízení jim přispěje takovou částkou, jakou uzná za vhodnou, a to kdykoliv a opakovaně,“ doplnil Síkela.
O konkrétní podobě pomoci vláda rozhodne v polovině prázdnin. Předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) řekl, že placení příspěvku má skončit k 1. říjnu. Jeho případné opakování bude podle Síkely záviset na sociální naléhavosti a fiskální odpovědnosti vlády.
Předloha prošla sněmovnou v upravené podobě podle doporučení sněmovního hospodářského výboru, který k ní přijal rozsáhlý pozměňovací návrh. Ten umožnil třeba právě rozšíření podpory i na teplo. Schválená podoba také díky přijatému výborovému návrhu reaguje na rozhodnutí vlády z 22. června o odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Schválená předloha počítá například s tím, že ministerstvo průmyslu bude moci vyhlásit mimořádný stav nouze, kdy je pro celé území státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství. Ve stavu nouze bude ministerstvo oprávněno uvalovat na plynárenské firmy nové povinnosti a budou platit některá omezení. Dodavatelé budou moci například zdražit plyn pouze o nárůst ceny, kterou za něj sami platí.
Podle Poslance a člena hospodářského výboru sněmovny Tomáše Müllera (STAN) si vláda nechává volné ruce pro případ dalšího růstu cen. „Vláda díky tomu, že sněmovna schválila zatím tento rámec zákona, může pružně reagovat na cenu elektřiny a plynu. Příspěvek nakonec může být i vyšší. Můžeme se dostat až na 30 tisíc korun. Vláda bude reagovat na aktuální situaci před topnou sezonou,“ upřesnil.
"Úsporný tarif je takový nákladní vozík. Dá se do něj naložit pomoc a rozvézt mezi domácnosti," komentoval to ministr Jozef Síkela.
Práce kvapná?
Senát apeloval na vládu, aby důsledně vyhodnotila uplatňování energetického zákona v praxi. Důvodem je, že novela byla projednána velmi rychle ve stavu legislativní nouze. Velmi obecně formulované znění usnesení novely, především v části týkající se mimořádných stavů nouze v plynárenství, vzbuzuje obavy ohledně dopadů nejen na zákazníka, ale i na státní rozpočet.
Navíc se někteří odborníci na sociální problematiku obávají, že plošné dotování cen energií k úsporám nepřispěje, naopak může spotřebu ještě zvednout. Jako lepší řešení uvádějí například tarif pouze pro část společnosti nebo regulace ceny.
