Pokud máte zahrádku, tak jste se se slimáky a plzáky už určitě potýkali. Slimáci jsou nejvíce aktivní v období vlhka a častých srážek, tudíž na jaře a na podzim, ale škodí i v létě. Boj s těmito slizkými tvory je nejvhodnější začít v květnu. Jak na to si povíme v tomto článku.

Plzák španělský

Před bitvou byste vždycky měli svého nepřítele důkladně poznat. Vy s největší pravděpodobností čelíte plzákovi španělskému. (Naši domácí slimáci jsou totiž daleko méně žraví a nezpůsobují takové škody.)

Plzák španělský je původem z Pyrenejského ostrova. K nám byl zavlečen v 90. letech, na dovážené zelenině a sazenicích. Je to invazní druh, jelikož v našich podmínkách nemá přirozeného nepřítele a vytlačuje naše původní druhy. Za sezónu může plzák celkem spořádat až 1 kg rostlinné hmoty.

Plzáka španělského poznáte podle hnědo-oranžového zbarvení, nadměrných rozměrů a velkého množství slizu, které produkuje. Množství slizu mu umožňuje přežívat i v sušších podmínkách, než by zvládali ostatní slimáci. Velké rozměry zase znamenají, že si na tomto plzákovi jen tak nikdo nesmlsne - navíc je možné, že zvířatům prostě nechutná.

Plzák je hermafrodit, při páření se dva jedinci oplodní navzájem a oba poté kladou vajíčka. Jeden plzák má snůšku přes 200 vajíček, tudíž se množí opravdu rychle. Vajíčka kladou v druhé polovině srpna a v září.

Jak slimáci škodí?

Jelikož slimáci nemají ulitu, která by je přes den chránila před ztrátami vody, jsou aktivní hlavně v noci.

Slimáci oškrabávají listy svalnatým jazýčkem s chitinovými pásky (radulou). Okusují okraje listů rostlin nebo do nich vyžírají díry. Může se ovšem stát, že přes noc slimák zlikviduje celou rostlinu – tomu se říká holožír. Jenže okousanými listy to nekončí! Okousaná místa jsou otevřenou branou pro průnik bakterií a hub do rostliny, což může vést k nemoci nebo hnilobě. Proto je dobré poškozené listy z rostliny odstranit.

Největší škody slimáci způsobují hlavně na jaře, kdy jsou mladé rostliny ještě slabé. Okus slimákem je v tom období je může úplně zahubit nebo aspoň silně poškodit.

Jaké rostliny jsou v největším ohrožení?

Mladé sazeničky jsou v nebezpečí prakticky úplně všechny – i semenáčky slimákům odolných rostlin. Proto je důležité mladé rostlinky předpěstovat na místě, kde na ně slimáci nemohou.

Zvláště slimákům chutná salát, kapustová zelenina, mrkev, brambory, jahody nebo i okrasné rostliny jako například afrikány. Moc vybíraví ale nejsou, takže si stejně rádi smlsnou i na plevelu. Nejvíce půjdou po poraněných, nemocných a jinak oslabených rostlinách.

A jaké rostliny je naopak odpuzují?

Některé rostliny slimákům vůbec nechutnají, a dokonce je odpuzují. To může být způsobeno látkami, které rostliny obsahují, nebo jejich samotnou stavbou – slimákům vadí rostliny s chlupatými stonky a listy (čím delší chlupy, tím lépe!) a s příliš tvrdými listy. Slimáky odpuzuje například konvalinka, sedmikráska, šalvěj, levandule, pažitka, česnek, petržel, fenykl, hořčice, tymián, měsíček, řeřicha, chrpa, kostival, pelyněk, divizna a mnoho dalších.

Fenykl (Autor: elements.envato)
Fenykl (Autor: elements.envato)

Můžete si vytvořit slimákům plně odolnou zahrádku, nebo strategicky využít odolné druhy na ochranu více zranitelných rostlin tak, že je vysadíte na okrajích záhonů.

Jak se slimáky bojovat? 

Skvělou prevencí proti slimákům je uklizená zahrádka bez stinných míst, kde by se škůdci mohli schovávat. Dobrým zvykem je také zalévat rostliny ráno, aby večer už byla půda kolem suchá.

Sbírejte

I když je to náročné a otravné, slimáků se nejlépe zbavíte sbíráním. Nejvhodnější doba pro sběr je po časně po ránu nebo po dešti. Po sesbírání můžete slimáky zlikvidovat jak chcete - pokud je vám solení, vaření a podobné praktiky proti srsti, můžete je prostě odnést na nějakou hodně vzdálenou louku nebo do lesa.

Sběr si můžete usnadnit tak, že večer poblíž záhonů nastražíte prkna nebo velké listy. Ráno pod nimi slimáky najdete shromážděné, takže nebudete muset obíhat celou zahradu. Další možností je pivní past, která přiláká slimáky z celého okolí – pozor, pivo nesmí být nealkoholické!

Mechanická zábrana

Slimáci nemají v lásce hrubé povrchy. Své záhonky můžete ochránit čistým pískem, smrkovým jehličím, rozbitými skořápkami vlašských ořechů nebo rákosovou drtinou. Dále můžete použít i piliny, kamennou moučku, vápno, dřevěný popel nebo rozdrcené vaječné skořápky, ale tyto fungují jenom za sucha.

Úplně ideální je záhony vyvýšit nebo ohradit obrubníkem s hrubým povrchem.

Zábrana proti slimákům (Autor: ekozahrady)
Zábrana proti slimákům (Autor: ekozahrady)

Chemický boj

Granule Ferramol jsou velice populárním přípravkem na boj proti slimákům. Granule slimáky přitahují a ti po jejich konzumaci umírají. Granule jsou toxické pouze pro slimáky, plzáky a hlemýždě, takže se nemusíte obávat o své děti nebo domácí mazlíčky. Granule se po čase rozloží na železo a fosfor, které se v přírodě běžně vyskytují a jsou rostlinám prospěšné – takže tyto granule také slouží jako hnojivo.

Pro slimáky je toxický také kofein, takže rostliny můžete ochránit i vylitím lógru z turka na záhon. Rostliny se také dají obsypat solí, která slimáky rozleptá.

Nekonečný boj se slimáky

Je samozřejmě i mnoho dalších způsobů, jak si se slimáky poradit, toto je ale výčet těch nejúčinnějších. Doufám, že vám tento článek pomohl. Přeji hojnou úrodu a mnoho úspěchů ve vašem boji se slimáky i plzáky!