V reakci na bezprecedentní nárůst cen pohonných hmot, vyvolaný nestabilitou na globálních trzích, schválila na začátku dubna vláda Andreje Babiše soubor opatření zaměřených na stabilizaci tuzemského trhu. Stát omezil ziskovost distributorů a určuje maximální prodejní ceny. Cílem je eliminovat spekulativní chování a zmírnit ekonomické dopady na domácnosti a firmy.
Regulace cen benzinu a nafty
Vláda se rozhodla pro kombinovaný přístup, který spojuje snížení daňové zátěže s přímou administrativní regulací. Klíčovým bodem je snížení spotřební daně u motorové nafty o 2,35 Kč na litr, čímž se sazba posouvá na 7,60 Kč. U benzinu zůstává daňová zátěž neměnná. Podle vyjádření premiéra by samotné snížení daně bez následné regulace marží nebylo efektivní, neboť by hrozilo, že úspora zůstane u prodejců a nepromítne se do konečných cen pro spotřebitele.[1]
Souběžně s daňovou úpravou vstoupilo v platnost zastropování marží distributorů. Ty nově činí maximálně 2,50 Kč na litr u obou hlavních typů paliv. Opatření vychází z vládních analýz, které v uplynulých týdnech indikovaly nepřiměřený nárůst obchodních přirážek u některých subjektů na trhu.
Prodloužení regulace do května a úprava parametrů
Vláda 27. dubna jednomyslně rozhodla o prodloužení mimořádných opatření i pro měsíc květen, ovšem s určitými technickými úpravami. Hlavní změnou je navýšení maximální přípustné marže obchodníků o 50 haléřů na 3,00 Kč za litr. Ministerstvo financí zároveň upravilo metodiku výpočtu denního cenového stropu; nově se bude vycházet z třídenního klouzavého průměru velkoobchodních cen namísto dosavadního jednodenního. Podle ministryně Aleny Schillerové (ANO) tato změna lépe reflektuje přechod opatření z krátkodobého režimu na střednědobý a pomůže eliminovat extrémní denní výkyvy na trzích, aniž by došlo k plošnému zdražování pro koncové spotřebitele.
Vývoj cen pohonných hmot
Zatímco v prvních dvou dnech platnosti opatření (8. a 9. dubna) se maximální cena pohybovala na svých maximech těsně pod hranicí 50 Kč za litr, hned 10. dubna došlo k prudkému mezidennímu poklesu o více než 4 Kč na 45,20 Kč. V průběhu celého měsíce pak státní stropy postupně klesaly s občasnými výkyvy; nejvýraznější stabilizace proběhla v poslední dekádě dubna, kdy se ceny pohybovaly v rozmezí 41 až 43 Kč. Nejnižší hodnoty dosáhla regulovaná cena 21. dubna, a to 40,86 Kč za litr. Nutno dodat, že Ministerstvo financí každý pátek stanovuje cenové stropy na víkend i pondělí.
| Datum (platnost cenového stropu) | Max. cena nafty za litr | Max. cena bezninu za litr |
| 29. 4. 2026 | 44,15 Kč | 42,79 Kč |
| 28. 4. 2026 | 43,63 Kč | 42,55 Kč |
| 27. 4. 2026 | 42,86 Kč | 42,19 Kč |
| 26. 4. 2026 | 42,86 Kč | 42,19 Kč |
| 25. 4. 2026 | 42,86 Kč | 42,19 Kč |
| 24. 4. 2026 | 42,04 Kč | 41,61 Kč |
| 23. 4. 2026 | 41,16 Kč | 41,12 Kč |
| 22. 4. 2026 | 41,34 Kč | 41,07 Kč |
| 21. 4. 2026 | 40,86 Kč | 40,64 Kč |
| 20. 4. 2026 | 43,13 Kč | 41,33 Kč |
| 19. 4. 2026 | 43,13 Kč | 41,33 Kč |
| 18. 4. 2026 | 43,13 Kč | 41,33 Kč |
| 17. 4. 2026 | 43,36 Kč | 41,36 Kč |
| 16. 4. 2026 | 43,50 Kč | 41,59 Kč |
| 15. 4. 2026 | 45 Kč | 42,10 Kč |
| 14. 4. 2026 | 44,36 Kč | 41,67 Kč |
| 13. 4. 2026 | 45,90 Kč | 41,95 Kč |
| 12. 4. 2026 | 45,90 Kč | 41,95 Kč |
| 11. 4. 2026 | 45,90 Kč | 41,95 Kč |
| 10. 4. 2026 | 45,20 Kč | 41,77 Kč |
| 9. 4. 2026 | 49,40 Kč | 43,05 Kč |
| 8. 4. 2026 | 49,59 Kč | 43,15 Kč |
Kdy se tankuje nejlevněji?
Z dat je patrné, že ministerstvo přes víkend ceny nemění. Pokud tedy ceny na burzách ke konci týdne rostou, může být výhodné natankovat o víkendu nebo v pondělí, než úřad v úterý promítne nový nárůst. Sledujte trendy. Pokud vidíte, že cenový strop několik dní v řadě klesá (jako tomu bylo mezi 13. a 21. dubnem, kdy cena spadla z 45,90 Kč na 40,86 Kč), vyplatí se s tankováním počkat na další den.
Závěr
Pokračování snížené spotřební daně u nafty na úrovni 8,011 Kč za litr bude státní rozpočet i nadále stát přibližně jednu miliardu korun měsíčně. Zatímco vládní koalice hájí tento krok jako účinný nástroj v boji proti inflaci a vysokým nákladům na dopravu, opozice stupňuje svou kritiku. Představitelé hnutí STAN a ODS poukazují na rizika spojená s narušením tržního prostředí a varují, že administrativní stropy mohou paradoxně motivovat prodejce k udržování cen na horní povolené hranici. Kritika směřuje i k nové legislativě, která má současná mimořádná opatření nahradit, a u které opozice postrádá dostatečné mechanismy pro právní obranu podnikatelů proti případným chybným rozhodnutím státu.