Pozor na běžnou údržbu a drobné opravy v bytě. Nájemníci si od letoška připlatí

Od nového roku vstupuje v účinnost nařízení vlády, které po letech výrazně mění pravidla pro soužití nájemníků a pronajímatelů. Pokud bydlíte v nájmu, připravte se na to, že běžná údržba a drobné opravy v bytě vás vyjdou dráž. Ještě tehdejší vláda Petra Fialy totiž rozhodla o navýšení finančních limitů, které určují, co ještě platí nájemce a co už majitel nemovitosti.

Hlavním důvodem je vysoká inflace a rostoucí ceny řemeslných prací i materiálu v posledních letech. Původní limity, které byly nastaveny před dekádou, už neodpovídaly realitě – za pár stovek dnes opravář často ani nevyjede, natož aby něco opravil. Zvýšení limitů má za cíl spravedlivěji rozdělit náklady na běžný provoz bytu. Možná, že teď někteří budou víc přemýšlet o tom, jaké domácí spotřebiče lze ještě zachránit opravou, namísto kupování nového.^[1]

Jednorázové opravy na bytě

Dosud platilo, že nájemce hradil drobné opravy, jejichž cena nepřesáhla 1 000 Kč za jeden úkon. Od letošního roku se tento limit zvyšuje na 1 500 Kč. Co to znamená v praxi? Pokud se vám rozbije vodovodní baterie, splachovadlo nebo praskne zásuvka a oprava (včetně materiálu) vyjde na 1 400 Kč, platíte ji celou vy jako nájemník. Pokud by oprava stála 1 600 Kč, považuje se již za větší opravu a hradí ji pronajímatel.

Co vše se do limitu 1 500 Kč započítává?

Při posuzování, zda oprava překročila limit a má ji platit majitel, se sčítají dvě hlavní položky:

1. Materiál a náhradní díly – cena nové vodovodní baterie, zámku, vypínače nebo těsnění.
2. Práce řemeslníka – částka, kterou si instalatér nebo hodinový manžel naúčtuje za samotný úkon opravy (například montáž).

Nutné je dodat, že doprava se nepočítá! Náklady na dopravu řemeslníka na místo se do limitu 1 500 Kč nezahrnují. Tyto náklady hradí nájemce vždy ze svého, a to i v případě, že samotná oprava limit přesáhne a platí ji majitel. Pokud tedy instalatér přijede, opraví ventil za 1 400 Kč a naúčtuje si 400 Kč za cestu, platíte celých 1 800 Kč vy.

Nájemní bydlení: Na co si dát před podpisem smlouvy pozor a jak se jako správný nájemník chovat?

Roční limit podle plochy bytu

Kromě limitu za jednotlivou opravu existuje i takzvaný roční strop. Ten chrání nájemníky před tím, aby se drobné opravy v zanedbaném bytě nenasčítaly do astronomických částek. I tento limit se od letoška zvedá. Nově platí sazba 150 Kč na metr čtvereční podlahové plochy bytu za kalendářní rok (dříve to bylo 100 Kč).

Maximální roční náklady nájemníka v roce 2026

V případě, že náklady za drobné opravy (vymezené i nevymezené) v kalendářním roce přesáhnou částku rovnající se 150 Kč/m2 podlahové plochy bytu, tak se další opravy již nebudou považovat za drobné a jejich úhrada bude na pronajímateli.

V nařízení vlády se dále píše: „Podlahovou plochou bytu se pro účely tohoto nařízení rozumí součet podlahových ploch bytu a všech prostorů, které jsou s bytem užívány, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou.“^[2]

Co se stále počítá jako drobná oprava?

Finanční limit není jediné kritérium. Existuje i věcný seznam oprav, které jdou vždy za nájemcem, pokud nejsou extrémně drahé. Patří sem:

• Opravy podlah, prahů a lišt
• Opravy oken a dveří (výměna zámků, kování, klik, seřízení pantů)
• Opravy vypínačů, zásuvek a zvonků
• Čištění odpadů a sifonů
• Malování a tapetování (běžná údržba pro udržení bytu v dobrém stavu)

Víte, co obnáší služebnost bytu v občanském zákoníku a jak zaniká?

Pozor na nájemní smlouvu

Důležité je vědět, že toto vládní nařízení je podpůrné. To znamená, že se jím řídíme v případě, že si nájemník a majitel ve smlouvě nedohodli něco jiného. Vždy si tedy zkontrolujte svou aktuální nájemní smlouvu. Pokud v ní máte uvedeno, že se opravy řídí platným právním předpisem, automaticky pro vás odteď platí tyto nové, vyšší částky.