Nejvíce hluku u aut se spalovacím motorem přichází od motoru. Je-li nadmíru hlučná, signalizuje to problém. Třeba se může jednat o ventilový rozvod. Jak poznat, kdy je třeba rozvody vyměnit?
Hlučný motor po startu, co s tím?
Pokud je motor hlučný při startu, je to především proto, že olej v motoru ještě není zahřátý na potřebnou viskozitu. Olej je ve studeném stavu hustší, což znamená, že se hůře dostává do všech zákoutí motoru, zejména pak do pohyblivých dílů a ložisek. Právě to způsobuje, že mazání není optimální a tím dochází k tření mezi jednotlivými kovovými součástkami. Kromě hluku se může ozývat cvakání nebo klepání. S těmito zvuky se můžete setkat u starších motorů nebo u motorů s vysokým nájezdem. Pokud hluk přetrvává i po zahřání motoru, problém může být jinde. Například u rozvodů.
Jaké druhy hluku auto vydává?
Obecně můžeme hluk rozdělit na dva zdroje. Mechanický a aerodynamický. První jmenovaný se projevuje při režimu jízdy. Druhý až při vyšší rychlosti. Zdrojem mechanického hluku bývají pneumatiky, podvozek (diferenciál) a pohonná jednotka.
Značný vliv na hlučnost může mít údržba jednotlivých částí pohonné jednotky. A právě k ní patří ventilový rozvod. Před lety byl hluk hlavním důvodem pro přechod z řetězových rozvodů na tichý ozubený řemen. Dnešní takzvané tiché řetězy mají jinou konstrukci pro snížení hlučnosti. Z hlediska správného chodu je tedy důležitá správná ventilová vůle. Ta se vymezuje samočinně hydraulicky nebo mechanicky.
Mechanika vs. hydraulika
Dalším důvodem mechanického hluku bývá ovládání ventilů. Je-li přímé, pak u rozvodu OHC jsou vačkové hřídele uloženy nad ventily a jejich palce je stlačují přes hrníčková zdvihátka. Druhá varianta je ovládání ventilů přes jednoramenné páky či vahadla. Tady mohou být vačkové hřídele uloženy nad ventily nebo níže. Hlučnost a opotřebení vaček snižuje u rozvodu s jednoramennými pákami a vahadly rolničky uložené v ložisku. Jsou-li použité kluzáky, po letech opotřebení může rovněž způsobovat hluk. Typicky na hluk trpí původní motory Mazda 2.2 Skyactiv-D.
Kontrolujte stav rozvodů pravidelně
Pokud máte ve svém voze vůli ventilů vymezovanou mechanicky, pak doporučuji provádět jejich pravidelnou kontrolu. Bohužel mnoho servisních plánů spoléhá na zkušenosti ucha mechanika a interval kontroly neudává.
Většina servisů doporučuje změřit ventilovou vůli spolu s výměnou rozvodů. Rozvody se obvykle mění ve 200 000 km a více. Ale kontrola ventilů by měla proběhnout po ujetí 100 000 km. Častější kontroly by se měly provádět u benzinových motorů, které jsou provozovány na CNG nebo LPG. Zde by se měla ventilová vůle kontrolovat při kratším proběhu než při provozu na benzin. Je to z toho důvodu, že oproti benzinu je zemní plyn a propan-butan suchý a hůře maže ventilová sedla. Ty se rychleji zapékají do hlavy.
Když je ventilová vůle příliš velká
Hlavním signálem toho, že je ventilová vůle příliš velká, je slyšitelný cvakot motoru na volnoběh. Tento stav mu rozhodně neprospívá. V krajním případě hrozí ztráta těsnosti spalovacího prostoru, snížení výkonu nebo podpálení ventilových sedel. Pokud dojde k podpálení ventilů u benzinové pohonné jednotky, uslyšíte „střílení z výfuku“, při kterém dohořívá zápalná směs. Když už necháte dojít auto do takového stavu, můžete zanedlouho počítat s opotřebením vaček, které se o vahadla doslova vykrojí.
Obecně platí, že kontrola ventilové vůle není složitá věc, bez ohledu na koncepci ovládání. Kdežto její výměna může být složitá a drahá. Pokud jste ještě neprovedli na svém autě kontrolu ventilové vůle a máte ujeto kolem 100 000 km, doporučuji tak učinit při první výměně oleje nebo návštěvy servisu.