Kniha vs. film: Které adaptace literárních děl stojí za to?

Debata o tom, zda jsou knihy lepší než jejich filmové adaptace, se táhne už spousty let. Obojí nabízí jiný zážitek a má své vlastní kouzlo. Někdo se rád zachumlá do deky a ztratí se mezi řádky knihy, jiný dává přednost vizuálnímu požitku na velkém plátně. Nebo možná patříte k milovníkům obojího.

Kniha nabízí smysl pro detail a prostor pro představivost

Čtení knihy je často intenzivnějším zážitkem. Autor na stránkách představuje svět plný postav a detailů, který zároveň nechává prostor naší fantazii. Každý si může postavy, místa a situace představit po svém. Právě tento osobní aspekt knihy je něco, co film nedokáže zcela nahradit. Navíc knihy mívají mnohem více prostoru pro vývoj postav a zahrnují více podrobností o příběhu. Například série Harry Potter od J.K. Rowling je plná drobných, ale důležitých detailů o magickém světě, které film z časových důvodů musí vynechat. Filmová adaptace se tak zaměřuje spíše na vizuální stránku a klíčové body děje.^[1]

Netypické filmové maratony, které zvládnou jen ti největší filmoví fanoušci

Film přináší dynamické zpracování a detailní zachycení obrazu či zvuku

Filmy mají schopnost vtáhnout diváka okamžitě do děje. Děje se tak díky kombinaci obrazu, zvuku a hereckých výkonů. Adaptace jako Pán prstenů režiséra Petera Jacksona si tak dokázaly získat diváky po celém světě. Zatímco Tolkienovy knihy vynikají popisem světa Středozemě a její historie, Jacksonovo filmové zpracování se soustředí detailně například na rozsah bitvy dobra proti zlu. Film má tu výhodu, že příběh dokáže zjednodušit a zpřístupnit jej širšímu publiku. To však jde ruku v ruce s tím, že jsou některé vedlejší dějové linky nebo postavy vypuštěné. Například v Pánovi prstenů chybí postava Toma Bombadila, která by ve filmu mohla působit zbytečně.

Dokáže filmová adaptace překonat knihu?

Existují však i případy, kdy film dokáže překonat svého knižního „protivníka“. Jedním z takových příkladů je Vykoupení z věznice Shawshank, adaptace novely Stephena Kinga. Díky excelentním hereckým výkonům Morgana Freemana a Tima Robbinse a vhodně laděnému soundtracku jej spousta diváků hodnotí lépe jak knihu. Podobně je tomu tak u Kmotra režiséra Francise Forda Coppoly. Mario Puzo sice napsal strhující příběh o mafii a rodinných poutech, právě ale Coppola dokázal prostřednictvím brilantní režie, výborných hereckých výkonů a vhodně vybrané hudby vytvořit jeden z nejlepších filmů všech dob.^[2]

Na druhou stranu jsou adaptace, které zůstávají ve stínu svých literárních předloh. Například Velký Gatsby od F. Scotta Fitzgeralda je mistrovské dílo, jehož jazyk a metafory nelze plně převést na plátno. Stejný problém nastává i u Pýchy a předsudku Jane Austen. Zatímco filmové adaptace zachycují romantiku a napětí, nic se nevyrovná humoru a dialogům obsažených v knize.

Na co jít tento měsíc do kina? Čekejte Ferrari nebo Nicolase Cage, o kterém se vám ani nezdálo

Kvalitní film tvoří mnoho faktorů

Důležitý je výběr režiséra a jeho schopnost pochopit a interpretovat dílo. Dobrým příkladem je angažování J. K. Rowling jako konzultantky při natáčení Harry Pottera. Její přítomnost pomohla promítnout ve filmu co nejvíce detailů, a to i přes nutné změny. Taktéž se na výsledném filmovém zpracování významně podílí vybraní herci. Představit si Pána prstenů bez výkonů Iana McKellena jako Gandalfa nebo Vigga Mortensena jako Aragorna, lze jen těžko.