Inflace možná zpomaluje, ale rozhodně nezmizela. Česká národní banka ve své prognóze očekává, že inflace se bude pohybovat poblíž cílových 2 %, i když krátkodobé odchylky zůstávají možné.[1]

V praxi to znamená, že kdo nechává peníze „ležet ladem“ na běžném účtu, stále ztrácí jejich reálnou hodnotu. Cílem pro rok 2026 proto nemusí být honba za vysokými výnosy, ale rozumná ochrana úspor – tedy zachování jejich kupní síly. Jak ale ukázal rok 2025 s rekordními trhy, tak i vysoké zisky nejsou vyloučené.

Jak zhodnotit úspory v roce 2026?

Každé rozhodnutí by mělo stát na několika pevných základech: Výnos by měl být alespoň mírně nad inflací, peníze by měly být dostupné v případě nutnosti a riziko by mělo odpovídat zkušenostem i povaze investora/střadatele. Důležitá je také diverzifikace, tedy rozložení prostředků do různých druhů aktiv a vědomí časového horizontu. Jinak bude uvažovat ten, kdo šetří na bydlení, a jinak ten, kdo chce chránit kapitál pro stáří.

Spořicí účty a termínované vklady

Základem každého konzervativního portfolia zůstávají peněžní nástroje – tedy spořicí účty a termínované vklady. Úročení spořicích účtů se nyní pohybuje okolo 3 až 4 % ročně. To sice zní solidně, ale po zdanění a započtení inflace už se dostáváme k reálnému výnosu blízkému nule.

Pokud bude Česká národní banka skutečně pokračovat ve snižování základní sazby, jak naznačuje její měnová prognóza, úroky na spořicích účtech půjdou dolů ještě víc. Přesto mají své místo – jako pohotovostní rezerva na neočekávané výdaje, která by měla pokrýt několik měsíců životních nákladů. Termínované vklady mohou nabídnout o něco vyšší úrok, zejména při fixaci na jeden až dva roky, ale je třeba počítat s omezenou likviditou. V prostředí klesajících sazeb se ale právě krátkodobé fixace mohou ukázat jako nejrozumnější.

Dluhopisy

Dalším tradičně stabilním pilířem jsou dluhopisy, které i přes své kolísání zůstávají jedním z nejrozšířenějších konzervativních nástrojů. Státní dluhopisy nabízejí výnos kolem 4 % ročně, korporátní o něco více – přibližně 5 až 7 %, podle odvětví a bonity emitenta. Prognóza Komerční banky naznačuje, že rok 2026 by mohl přinést stabilizaci či mírný pokles výnosů, protože trh začne počítat s uvolněnější měnovou politikou.[2]

Pro drobné investory bývá jednodušší volbou investovat do dluhopisových fondů, které nakupují stovky různých emisí a rozkládají riziko. Jejich průměrné zhodnocení se v posledních letech pohybuje mezi 3 a 5 % ročně. Nejsou bez rizika, ale výkyvy bývají menší než u akcií.

Akcie

V takovém prostředí by měly ziskovější akciové a smíšené fondy překonat výnosy konzervativnějších nástrojů. Česká asociace pro kapitálový trh uvádí, že akciové fondy v roce 2024 přinesly v průměru 15 % ročně, zatímco smíšené fondy 9 %.[3] Tyto výnosy však nejsou zaručené – je třeba počítat s možnými poklesy v krátkém časovém období. Kdo ale investuje pravidelně a s delším horizontem, obvykle dokáže tržní výkyvy překonat.

Rok 2025 akciovým trhům přál, i když zažil silné otřesy s nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Investoři nicméně v posledních týdnech zažívají žně. Zajímavými investičními příležitostmi jsou beze sporu tituly spojené s umělou inteligencí (mj. výroby čipů a polovodičových disků, datová úložiště apod.). Můžeme si uvést několik příkladů, o kolik se za poslední půlrok zvýšila hodnota některých z nich:

  • NVIDIA – 78 %
  • AMD – 135 %
  • TSMC – 98 %
  • Snowflake – 73 %
  • Intel – 88 %

Oživení zažívá zbrojní průmysl. Ze zřejmých důvodů se mnohé státy obávají o svou bezpečnost a proto navyšují objem objednávek. Těží z toho nejen samotní zbrojaři, ale také investoři, kteří vložili do nich důvěru. Myslíte si, že svět v roce 2026 bude bezpečnější? Naopak nejistotu pociťuje automobilový průmysl. Evropa může poděkovat klimatickým cílům Evropské unie a následné ztrátě konkurenceschopnosti. Za poslední půlrok si připsaly na trhu maximálně jednotky procent.

Stavební spoření

Významnou roli v osobních financích v Česku stále hrají tradiční produkty, jako je stavební spoření a doplňkové penzijní spoření. Výnosnost stavebního spoření se v posledních letech snížila. Od 1. ledna 2024 byla změněna výše státní podpory – nově činí 5 % z ročně uspořené částky, maximálně však z vkladu 20 000 Kč, tedy do výše 1 000 Kč ročně.[4] Samotné úrokové sazby stavebního spoření se dnes běžně pohybují mezi 1,5 % až 2,5 % ročně, v závislosti na konkrétní spořitelně a tarifu. Kombinace úroku a státní podpory tak může nabídnout mírně vyšší zhodnocení, avšak oproti době, kdy příspěvek dosahoval až 2 000 Kč ročně, je celkový efektivní výnos nižší. Přesto zůstává stavební spoření stabilní variantou pro ty, kdo preferují jistotu a státem regulovaný systém úspor.

Penzijní spoření

Podobnou logiku má i doplňkové penzijní spoření, které kombinuje státní podporu, daňové úlevy a možnost výnosu z investičních fondů. Od 1. července 2024 byl maximální státní příspěvek navýšen na 340 Kč měsíčně, přičemž účastníci si mohou své příspěvky nad určitou hranici odečíst z daňového základu.

Investice do nemovitosti

Nemovitosti jsou tradičně vnímány jako přirozená ochrana proti inflaci, protože jejich hodnota i nájmy mají tendenci v čase růst. Přímý nákup bytu je ale dnes kvůli vysokým cenám a úrokům méně dostupný, a tak se nabízí spíše investice prostřednictvím realitních fondů. Ty umožňují podílet se na výnosech z pronájmů či zhodnocení komerčních nemovitostí, aniž by investor musel nemovitost vlastnit.

Zlato a stříbro

Zajímavou možností, jak chránit úspory v turbulentních časech, jsou komodity – především zlato a stříbro. Zlato bývá nazýváno „pojistkou“ proti inflaci, měnovým otřesům i geopolitické nejistotě. Jeho cena se poprvé v historii přehoupla přes 4 000 USD za troyskou unci. A jak to bude dál? Má cenu do něj investovat? Mnozí čeští odborníci se shodují na tom, že tato komodita je vhodná spíš pro dlouhodobější cíle. Optimismus z možného rychlého zisku nesdílí.[5]

Stříbro může nabídnout ještě vyšší potenciál, protože kromě investiční funkce má i průmyslové využití – zejména v solární energetice a elektronice. Některé analýzy očekávají průměr kolem 34 USD za unci.[6] Obě komodity jsou ale volatilní a vhodné spíše jako menší doplněk portfolia než jeho základ.

Závěr

Při rozhodování o tom, kam peníze v roce 2026 uložit, je třeba brát v úvahu i psychologický faktor. Mnoho lidí dělá chybu v tom, že se snaží načasovat trh, přeskakuje z jednoho produktu do druhého nebo prodává investice při prvním poklesu. Konzervativní přístup stojí na disciplíně, trpělivosti a pravidelnosti. Úspěch nespočívá v hledání „zázračného výnosu“, ale v důsledném rozložení rizika a ochraně hodnoty majetku.

Rok 2026 bude spíše obdobím návratu k normálním tržním podmínkám než časem rychlých zisků. Úrokové sazby zřejmě klesnou a inflace se ustálí. Trhy se obrnily trpělivostí vůči krokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, mj. v jeho celní politice. Kdo chce ochránit své úspory před inflací, měl by kombinovat spořicí produkty a dluhopisy jako bezpečný základ, přidat dlouhodobější investice do fondů či nemovitostí a malou část uložit do drahých kovů jako pojistku. A to už stačí na to, aby peníze v roce 2026 nejen přežily inflaci, ale i rozumně pracovaly.