Jak vyrobit skleník svépomocí? Zvládne to každý

Skleník je jistě základní zahradní stavbou, kterou musíme postavit, rozhodneme-li se pěstovat plodiny potřebující ke svému vývoji speciální klimatické podmínky. Jak ale správně poskládat všechny části skleněné, popřípadě plastové, skládačky? Na první pohled může vyrobení skleníku vypadat jako neřešitelný problém, ale pokud budeme postupovat podle popisu v článku, tak nám bude skleník za chvíli doplňovat zahradu a my se můžeme v klidu pustit do zahradničení. Ideální dobou pro stavbu skleníku je začátek sezóny, abychom ho mohli využít okamžitě.

Umístění skleníku

Klíčem k úspěšnému pěstování ve skleníku je dostatek světla a tepla. Jedině tak budou mít pěstované plodiny ideální podmínky pro rychlý růst. Skleník umístěte, pokud možno, na otevřené prostranství, aby nebyl ve stínu déle než pár hodin denně. Nejvíce slunečního světla zachytí, postavíte-li jej podélnou stranou směrem k jihu. Myslete také na obvyklý směr foukání větru. Tam by měla stát nejmenší plocha. Odvětrávání umístěte směrem na sever.

Parametry skleníku

Abyste ve svém skleníku vypěstovali co největší množství úrody, ale zároveň si nezabrali velkou plochu zahrady, je třeba myslet na výběr správných parametrů. Skleník je třeba také postavit tak, aby se během následujících let neměl tendenci „propadat“. Podívejme se tedy nyní na parametry skleníku a plánování výstavby.

Jakou vybrat velikost skleníku

Na výšku by měl mít skleník alespoň dva metry, abychom si v něm neničili záda a nemuseli se ve skleníku ohýbat. Velikost skleníku jako takového záleží na velikosti rodiny (čím více členů rodiny, tím více jedlíků vypěstovaných plodin) a také na tom, co v něm chceme pěstovat.

Správné zakotvení a základy

Důležité je správné zakotvení skleníku. Některé skleníky do země zakotvíme pomocí čtyř kotev v rozích (čtyři jámy zaplněné betonem), jiné zase musíme vybudovat na betonové či zděné podezdívce. Základy skleníku začneme budovat až po jeho zakoupení, aby nám seděly všechny rozměry.

Je třeba podezdívka?

Pokud je skleník velký, je dobré připravit betonové základy. Díky tomu budete mít jistotu, že se váha skleníku nebude postupně propadat pod výšku terénu. Betonové základy musíme zabudovat v hloubce osmdesát centimetrů, což je nezámrzná hloubka. Výška základu skleníku, která bude čnít nad zemí, bývá uvedena v dokumentech popisujících, jak skleník postavit. Účelný je i betonový základ, kdy pak do stavby dovezeme zeminu, tím zabráníme pronikání hlodavců k rostlinám, jedná se však o dosti nákladné řešení. Další možností, která naši peněženku zatíží méně, je položení takzvané geotextilie, na kterou navezeme štěrk a až na ten dopravíme zeminu. Samozřejmě můžeme také skleník vydláždit.

Důležité je vše správně měřit, aby se nám nestalo, že se nám skleník nepodaří postavit. Základy vybetonujeme buďto klasickým způsobem pomocí dřevěného bednění, nebo vylijeme základovou spáru, beton necháme ztvrdnout a poté umisťujeme přinejmenším jednu linii tvárnic ztraceného bednění.

Nevyhnutelné je také vyztužování ocelovými tyčemi – jak ve spáře (horizontálně), tak vertikálně pro zesílení ztraceného bednění. Vrchní pole základů, na kterém bude skleník stát, musí být absolutně vodorovné a zahlazené. Jakékoliv hrboly mohou v budoucnu zapříčinit protínání skel a následně vést k jejich prasknutí. Budeme-li si přát, abychom měli ve skleníku přívod na vodu a elektřinu, musíme jej zajistit ještě před tím, než dojde k betonáži základů.

Kotvy pro lehčí konstrukce skleníků

Lehké skleníky, které jsou vyplněné polykarbonátem, můžeme zakotvit pomocí kotev. Ty by měly být součástí dodávky. Kotvy zabodneme do země do hloubky přibližně šedesát centimetrů. Kotvy mají úlohu skleník upevnit k zemi, aby nedošlo k jeho poškození během silného větru.

Výztuhy

Výztuhy skleníku mají podstatný účinek na kompletní pevnost konstrukce, která se potom kvalitněji brání vůči klimatickým podmínkám.

Jak postavit skleník vlastními silami

Podle typu skleníku si připravíme základy dle návodu výše.
Vezmeme si k sobě návod ke stavbě skleníku přímo od výrobce.
Rozmístíme si na dostatečně velkém prostoru rámy, skla/polykarbonát, upínací materiál, okna, dveře a zkontrolujeme, zda podle návodu nic nechybí.
Začneme zkompletováním předního a zadního štítu. Ty upevníme k základům a spojíme hřebenem.
Většina skleníků se staví tak, že jednotlivé díly se k sobě šroubují dle návodu.
Má-li skleník výklopná střešní okna, instalujeme nejdříve okno a pak teprve samootevírací systém.
Při spojování jednotlivých dílů je třeba postupovat velmi přesně, aby se skla (nebo polykarbonát) v kostře nekřížila. V opačném případě hrozí jejich prasknutí.
Po kompletaci skleníku vizuálně pečlivě zkontrolujeme, zda nikde nedochází ke křížení konstrukce či skla/polykarbonátu ke konstrukci.
Zkontrolujeme pevnost skleníku (zda se nehýbe do stran a zda dobře sedí na základech.
Nyní můžeme začít připravovat vnitřní prostor. Půdu prokypříme, zbavíme plevele, srovnáme, vložíme vychytávky do skleníku a začneme sázet.

Hotový skleník

Pokud se Vám nechce skleník vyrábět, tak se podívejte na již hotové skleníky a pařeniště

Skleník si můžete postavit i ze starých oken

Pokud hledáte ekologické, cenově dostupné a chytrá řešení, které navíc zvládnete svépomocí, pak vyzkoušejte stavbu skleníku ze starých oken. Pokud plánujete výměnu oken nebo máte k dispozici jiná stará okna, nevyhazujte je. Ty mohou proměnit vaši zahradu o zajímavý stavební prvek, skleník ze starých oken, který vám navíc usnadní pěstování plodin stejně, jako skleník kupovaný.

Jak postavit skleník ze starých oken?

Připravte základy – skleník ze starých oken je těžký, proto doporučujeme postavit pevné betonové základy. Na ně postavte dřevěný rám, jako základnu skleníku. Podklad pro rám musí být dokonale rovný, aby byla konstrukce skleníku stabilní vůči povětrnostním vlivům.
Montáž rámů – staré okenní rámy připevněte na konstrukci a k sobě pomocí samořezných rovných šroubů. Dbejte na to, aby spoje a konstrukce držela tvar. Rámy je třeba propojovat postupně. Tím si získá skleník pevnost už během stavby.
Střecha – okenní rámy můžete použít i pro stavbu střechy. Pokud nejsou okna dostatečně velká nebo nemáte dostatek materiálu, skvěle poslouží polykarbonátové dílce.
Utěsnění – nakonec skleník utěsněte. Použijte k tomu silikon či těsnící pásky. Utěsněte skla a spoje. Tím zabráníte úniku tepla, čím zlepšíte klima ve skleníku.

Vychytávky do skleníku

Poličky pro snadnější práci a přehlednější uspořádání

Skleník se neobejde bez praktických vychytávek. Oceníme především regál, ve kterém snadno připravíme sadbu, umístíme květináče a odložíme náčiní. Do skleníku je však důležité vybrat vhodný materiál. Vnitřní klima je vlhké a teplé, což je živná půda pro tvorbu bakterií a virů. A ty ve skleníku opravdu nejsou žádoucí!

Dřevěné regály jsou náchylné pro tvorbu plísní a hub, které mohou pro rostliny znamenat vážné nebezpečí. Nedoporučuji ani kov. Ten má tendenci reznout. Dobrým materiálem je hliník. Pořídit se dají jedno i dvoupolicové regály, které jsou lehké a stabilní.

Topení

Pěstovat ve skleníku se dá od brzkého jara, pokud v něm máme topení, které zajistí optimální teplotu. Skvělou vychytávkou je použití odporového drátu, který se položí do země. Elektřiny sežere stejně jako žárovka a půdu ohřeje klidně i o jedenáct stupňů. Díky němu budou mít rostliny optimální podmínky pro rozvětvení kořenového systému.

Samozavlažování

Trávit čas ve skleníku je příjemné a uklidňující, ale jsou dny, kdy není pro zahradničení příliš času. Jenže rostliny potřebují pravidelnou zálivku. Tu zajistíme pomocí zavlažování. Instalovat jej můžeme dvěma způsoby. Ke konstrukci se hodí rozprašovací nástavce a ke kořenovému systému kapénkové nástavce. Obojí oceníme nejen v pracovním týdnu, ale také během letní dovolené. Stačí nastavit na příslušném zavlažovacím počítači dobu, kdy se má zavlažování spustit a vaše rostlinky se budou těšit příjemnému klima i dostatečné zálivce.

Často se ptáte

Jak uspořádat skleník?

Pro maximální využití prostoru ve tvaru obdélníku postavte záhony do tvaru U, aby kopírovaly dvě delší strany a jednu kratší, která je proti vchodu do skleníku. Prostředkem povede „slepá ulička“ a vy budete mít pohodlný přístup ke všem rostlinám.

Jak vytápět skleník?

Pokud chcete skleník využívat i přes zimu, je třeba ho napojit na vytápění. A to na elektřinu, plyn nebo fotovoltaiku. Elektřina je sice nejdostupnější, ale náklady na provoz jsou nejvyšší. Plynové bomby vyžadují pravidelnou revizi a větrání. Solární panely jsou zpočátku finančně nejnáročnější, ale poté jsou již téměř bezúdržbové s dalšími náklady téměř na nule.

Jak zastínit skleník?

Přehřátý skleník je živnou půdou pro plísně a nemoci rostlin. Díky zatmavovacím fóliím nebo zástěnám na kolejnicích udržíte uvnitř příjemnou teplotu. Představují však již vyšší investici a nejde je nainstalovat na každý tvar a rozměr skleníku.

Kolik stojí skleník?

Investice do skleníku je dlouhodobá, ale pokud milujete zahradničení a rádi si vypěstujete své vlastní plodiny, určitě se vyplatí. Cena se odvíjí od velikosti i použitém materiálu. Malé skleníky se dají pořídit už kolem 10 000 korun, velké skleníky mohou šplhat až k 50 000 korunám.