Od začátku roku 2023 se české lékárny potýkají s extrémními výpadky některých skupin léků, zejména antibiotik. Jaké další léky chybí v tuzemských lékárnách nejvíce a kdy se situace zlepší?
Co stojí za výpadkem?
Výpadek, jaký české lékárny nepamatují. Za poslední tři dekády se naše země nemusela potýkat s tak enormním nedostatkem základních i rozšiřujících léčiv, s jakým se potýkáme od konce roku 2022. To potvrdil v rozhovoru pro DVTV Martinovi Veselovskému prezident České lékárnické komory.
V České republice jsou řádově tisícovky lidí s akutním respiračním onemocněním virového a bakteriálního původu. Chřipková epidemie, která trvá od podzimu minulého roku, se rozrostla do kolosálních rozměrů a takříkajíc „kosí“ všechny věkové skupiny. Lidé se potýkají se silnějšími i slabšími projevy onemocnění nejčastěji dýchacího aparátu. Organismy jsou vyčerpané, snad i lehce napadnutelné po letech pandemie s nemocí COVID-19.
Problém s výpadkem léků nemáme jen my, trápí se celá Evropa. Asi 80 % celkové světové produkce léků má pod záštitou Čína a Indie. Vlivem ekonomické situace posledních let se zdražuje doprava a energetická složka procesu, to vše šponuje cenu léků i s tím souvisejících služeb nahoru.
Jaké léky chybí?
V lékárnách schází především cílená antibiotika z řad penicilinů, například ta, která jsou předepisovaná při angíně, akutním zánětu dutin a zápalu plic. Dle Michaely Bažantové, jedné z lékárnic, se za část současné chřipkové epidemie spotřebovalo už tolik antibiotik, kolik se spotřebovalo v roku 2022 za celou sezónu.
Mimo antibiotik schází například protizánětlivé (i antibiotické) kapky do očí, volně prodejná analgetika a jiná léčiva tlumící projevy sezónních chorob, zejména pak léky pro srážení horečky, pastilky proti bolesti v krku, ale i tabletky či kapky při suchém i vlhkém kašli nebo silné rýmě a zánětu nosohltanu.
Lékaři každý ordinační den volají do lékáren, aby si ověřili, které léky chybí, jaké alternativy jsou k dispozici, ale především v jaké lékárně jsou k dostání. Mnohdy do ordinací docházejí pacienti v takovém stavu, že nemají sílu obíhat patero lékáren, a tak se je snaží lékaři poslat tzv. na jistotu.
Alternativy chybějících léků
Cílená antibiotika bývají nahrazována tzv. širokospektrálními antibiotiky, která mají zpravidla širší záběr, ale také mají vyšší míru rizika vzniku rezistence, tj. stavu, kdy si organismus na léčivý přípravek zvykne a ten posléze nezaúčinkuje.
Alternativou k dětským antipyretikům (lékům na srážení horečky), nejčastěji ve formě sirupu nebo čípků, jsou většinou ibuprofenové tablety, v „nejhorším“ případě přípravky s paracetamolem v odpovídajícím dávkování. Paracetamolu ale schází protizánětlivá látka, cílí pouze na bolest hlavy, srážení horečky a tzv. vypocení, zatímco ibuprofen dokáže zamířit právě i na zánět. Některé lékárny si ibuprofenové čípky a sirupy dokonce vyráběly samy, aby pokryly alespoň část poptávky.
Stanovisko Ministerstva zdravotnictví
V polovině ledna bylo ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem sděleno, že nám ty státy Evropské unie, jejichž zásoby jsou prozatím dostatečné, vypomohou, a tak k nám míří například ze Slovenska mimořádná dávka penicilinových antibiotik a dětských antipyretik. Vláda schválila jejich dočasné uhrazení z veřejného zdravotního pojištění. Dle Válka se tento výdaj vyšplhá na 150 milionů korun.
Dle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka by se měla situace s antibiotiky v nejbližších dnech začít zlepšovat. Dodávky chybějících léků jsou nasmlouvané a zaurgované, navíc je skoro více než sto tisíc balení již v zemi a pouze se čeká na distribuci. I tak ale podotýká, že úplná stabilizace na trhu s léčivy potrvá minimálně ještě půl měsíce. Nejhorší prý máme ale za sebou a současně dohodnuté dodávky by měly vydržet nejméně do léta.
Jinak je to ale s dětskými analgetiky a antipyretiky. Před svátky do Česka dorazilo 340 tisíc balení, ovšem jejich spotřeba absolutně neodpovídá počtu nemocných dětí. Lidé tak prokazatelně nakupují léky do zásoby a akutním případům pak chybějí. Ministr Válek proto opakovaně vyzval, aby lidé nakupovali léky podle potřeby, a ne do zásoby. Někteří se totiž neostýchali a kupčili s léky na horečku a bolest hlavy na sociálních sítích, čímž se ale zapojili do černého trhu. Tím se nyní zabývá Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Druhým extrémem je, že si lidé shánějí léky po své vlastní ose na internetu. To se však může stát jakousi ruskou ruletou. Léky mohou být falešné, prošlé nebo špatně skladované. Někteří neváhali a zakoupili si také léky určená pro zvířata. Zde je problém především v dávkování a možných alergických reakcích. Jedna tabletka denně pro koně logicky nebude vyhovovat váze průměrného člověka.
Podle Dvořáčka je nynější situace ponaučením pro celý resort zdravotnictví, a tak se již nyní chystají na letošní podzim. Minimálně od výrobců nejzásadnějších a nejčastěji používaných léků zjišťuje objem výroby.
Světlo na konci tunelu?
Chřipková epidemie je podle Státního zdravotního ústavu na ústupu, nemocných přibývá pomaleji. Bohužel pomaleji i odeznívá, a tak je počet nemocných stále vysoko, což potvrzuje Jan Kynčl, vedoucí oddělení epidemiologie infekčních chorob. Počty nemocných jsou těsně pod hodnotou pro vyhlášení epidemie, v některých krajích jsou dokonce na hranici.
Počty nemocných klesaly díky teplejšímu počasí bez sněhu a deště, děti se během vánočních prázdnin tolik nepotkávaly mezi sebou. Nyní ale opětovně udeřily mrazy, lidé přecházejí z vyhřátých budov do studena, tělo se dostává do náporu a lékaři se obávají opětovného nárůstu nemocných. Navíc začaly jarní prázdniny, takže lze očekávat různá nachlazení, chřipky a angíny z pobytů na horách.
V každém případě na sebe buďte opatrní, dodávejte tělu vitamíny ve formě ovoce, zeleniny a kvalitních potravinových doplňků, dodržujte pitný režim, sportujte, ale také dostatečně odpočívejte a spěte. Pokud přesto onemocníte, projevy tlumte příslušnými léky. Pokud se vám do tří až pěti dnů neuleví, kontaktujte svého lékaře.
