Chybí vám odpracované roky do důchodu? Přehled, jak získat potřebnou dobu pojištění

Při plánování odchodu do starobního důchodu musí každý budoucí penzista splnit dvě základní podmínky: Dosáhnout stanoveného důchodového věku a získat potřebnou dobu důchodového pojištění. Pro ty, kteří dosáhli důchodového věku po 31. prosinci 2018, je standardní hranice nastavena na 35 let včetně náhradních dob pojištění, případně 30 let čisté výdělečné činnosti bez náhradních dob.

Co když ale standardních 35 let pojištění nemáte? Existují cesty, jak na důchod dosáhnout i tak, a klíčem k úspěchu je vědět, co všechno se do potřebných let vlastně započítává.

Jde to i bez 35 let? Výjimky pro „nedostatečnou dobu“

Pokud se vám nepodaří nasbírat 35 let pojištění ani s pomocí náhradních dob, zákon pamatuje na takzvanou nedostatečnou dobu pojištění, která kritéria zmírňuje, avšak za cenu odkladu odchodu do penze:

Pravidla od roku 2025: Nárok na starobní důchod vám vznikne, pokud dosáhnete věku o 2 roky vyššího, než je důchodový věk muže stejného data narození, a získáte alespoň 20 let doby pojištění včetně náhradních dob (případně 15 let pojištění bez náhradních dob).
Pro starší ročníky (které důchodového věku dosáhly před rokem 2014) či pro osoby splňující podmínky invalidního důchodu platí ještě shovívavější pravidla.

Náhradní doby pojištění: Kdy stát „platí“ za vás?

Často skloňovaným pojmem jsou tzv. náhradní doby pojištění. Jde o životní období, kdy sice neodvádíte žádné pojistné, ale stát vám tyto roky do nároku na důchod započte. Podmínkou pro jejich uznání je získání alespoň jednoho roku běžného pojištění v ČR (výdělečnou činností nebo dobrovolným pojištěním). Tyto doby se dělí na dvě skupiny:^[1]

1. Doby započítávané plně (ze 100 %)

V těchto obdobích se vám každý den započítává jako standardní den v práci:

Péče o dítě: Osobní péče o dítě do 4 let věku (může uplatnit žena i muž). Za určitých podmínek (při písemném prohlášení s rodiči) může do 3 let věku dítěte takto pečovat i jiná osoba, například babička či teta.
Vojenská služba: Doba základní vojenské služby vykonávané do 30. června 2016.
Péče o závislou osobu: Péče o osobu blízkou nebo žijící ve společné domácnosti, která je závislá na pomoci ve stupni II, III či IV. U stupně I (lehká závislost) se započítává, pokud je osoba mladší 10 let. Patří sem i péče z pozice asistenta sociální péče (od 1. září 2018).
Pěstounství: Doba nezprostředkovaného pěstounství u nezaopatřeného dítěte s příspěvkem na úhradu potřeb (max. 2 roky), případně celá doba, pokud péče začala před koncem roku 2021 a pěstoun měl nárok na odměnu.

2. Doby krácené na 80 %

Některé životní situace se hodnotí pouze z 80 % (např. ze 100 dnů se započte 80):

Studium: Doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole v ČR před rokem 2010 (po 18. roce věku max. prvních 6 let, i nedokončeného studia). Započítává se také prezenční doktorské studium po roce 2009 (max. 4 roky). Pozor: Běžné studium po 1. lednu 2010 se již do důchodu nezapočítává vůbec (vyjma invalidních důchodů).
Evidence na úřadu práce: Plně v rozsahu pobírání podpory v nezaměstnanosti či rekvalifikace. Pokud podporu nepobíráte, započítávají se maximálně 3 roky celkově (a z toho maximálně 1 rok před dosažením 55 let věku).
Civilní služba: Vykonávaná do 31. prosince 2004.
Zdravotní indispozice: Pobírání nemocenských dávek po skončení výdělečné činnosti (neúmyslná neschopnost začínající v ochranné lhůtě) či teoretická a praktická příprava osob se zdravotním postižením pro zaměstnání.
Invalidní důchod III. stupně: Započítává se až do dne vzniku nároku na starobní důchod.

Vyloučené doby a výchovné: Jak si nesnížit průměr?

Častou obavou je, že náhradní doby (kdy člověk neměl příjmy) rozmělní a sníží průměrný výdělek, ze kterého se důchod počítá. Zde pomáhají tzv. vyloučené doby (např. nemocenská, péče o dítě do 4 let). Tyto dny se odečítají od celkového počtu dnů, na které se rozpočítává průměr výdělků, což má na finální důchod naopak pozitivní dopad.^[2]

Ženy (a v ojedinělých případech muži) pak mohou získat výchovné – nejde o jednorázový bonus, ale o trvalé zvýšení starobního důchodu, které oceňuje rodiče za péči o děti a kompenzuje jim výpadek v příjmech.

Jak se počítá výše důchodu a na co si dát pozor?

Starobní důchod se skládá ze dvou částí:

Základní výměra: Je jednotná pro všechny a její výši stanovuje zákon.
Procentní výměra: Určuje se individuálně podle výdělků a získané doby pojištění. Za každý celý rok (365 dní) pojištění získáváte určitou sazbu z výpočtového základu – pokud je důchod přiznán v roce 2026, činí tato sazba 1,495 % (před rokem 2026 to bylo 1,5 %).

Pokud uvažujete o předčasném důchodu, podmínky jsou podstatně přísnější. Musíte získat minimálně 40 let pojištění. Navíc je toto rozhodnutí nevratné, vylučuje řádný důchod a dochází při něm k trvalému krácení procentní výměry za každých (i započatých) 90 dnů, které vám chybí do řádného důchodového věku. Zvolení vhodného data je proto zásadní konzultovat s ÚSSZ, protože i pár dnů může znamenat srážku za další načatý kvartál.

Výdělečná činnost: Pozor na podnikání bez plateb a dluhy zaměstnavatelů

Základem doby pojištění jsou dny strávené v zaměstnání či podnikání, ze kterých bylo odvedeno pojistné na sociální zabezpečení. Započítávají se sem všechny příjmy, ze kterých se pojistné strhává, a to včetně brigád. Do pojištění se počítá také náhrada mzdy po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, přestože se z ní pojistné neodvádí.

Stát navíc chrání zaměstnance, jejichž zaměstnavatelé si své povinnosti neplnili. Pokud váš šéf neodváděl řádně pojistné, nemusíte mít strach – tato doba se vám plně započítá, jako by byla uhrazena, a ČSSZ bude dluh vymáhat přímo na zaměstnavateli. Zcela odlišná situace je však u podnikatelů. Pokud jako OSVČ pojistné neplatíte, tato doba se vám nezapočítá a může způsobit, že vám nárok na důchod vůbec nevznikne.

Zkontrolujte si své registry včas

Abyste se nedostali do situace, kdy vám budou roky chybět, můžete si své doby pojištění evidované u ČSSZ sami kontrolovat online. Zaměstnavatelé mají povinnost od roku 2004 posílat evidenční listy důchodového pojištění (ELDP) na ČSSZ a kopii předat vám. Pokud zjistíte chybějící nebo neevidovanou dobu, můžete ji dodatečně doložit. Případný vzniklý rozdíl ve výši důchodu lze doplatit až 5 let zpětně od okamžiku řádného doložení.

Pro orientační výpočet věku i výše penze skvěle poslouží důchodová kalkulačka ČSSZ. Přesný výpočet však úřad provádí až v rámci oficiálního řízení o žádosti o důchod.